Cyann, autorka pracuje v soukromých jeslích. Tam lidé zpravidla děti nedávají, pokud jsou v nějaké ekonomické tísni. Je pravda, že hrozba ztráty zaměstnání v oboru určitou hrozbou je, pak dejme tomu. Pro mě třeba ne.
Já jsem pracovala také v soukromém zařízení a většina rodičů měla prostě ambice, že se batole bude učit jazyk od útlého věku. Měla jsem konflikt s učitelkou - rodilou mluvčí, kvůli tomu, že dávala tříletou holčičku opakovaně klečet do kouta za trest, že zlobí. Ona pouze nerozuměla. Měli jsme zakázáno na děti mluvit česky, takže pokud jsem někdy něco dítěti řekla, pak tajně. Ona holčička prostě nevěděla, že je kárána za to, že povídá, když paní učitelka čte. Tato dívenka byla v té školce nešťastná. Nikdo to rodičům neřekl. Přišli by o prachy.
Co myslíš, že je v takové situaci správné udělat? Podotýkám, že ředitelka školy by to rodičům nesdělila, personál by dostal padáka. Není třeba dobré napsat článek, aby rodiče pořádně zvážili, co dělají, než to dělají?
Předchozí