Přidat názor k článku Jakou cenou se dá vykoupit dětský pláč?

Federiko,
tak nějak to neřeším, ono to ani nejde řešit. Musím se smířit s tím, že je v tomhle stejnej jako já a že k sobě prostě lidi nepouští. Někdy je až komický, když si o tom chci promluvit, protože je mi to samotný strašně nepříjemný, chápu, co syn v té chvíli prožívá a jak se zoufale brání... on je navenek šílený extrovert, bavič, má schopnost zaujmout a oslnit lidi (na rozdíl ode mne, v tomhle je jiný, asi je to tím, že je líbivý typ - mne jako dítě lidi spíš nesnášeli), ale co se odehrává v něm, to je naprostý tabu. Tam nikdo nesmí. A já si říkám, kurnik, kdybych se mu zkusila "pootevřít", reagoval by na to vstřícně nebo ne? Nakonec to neudělám, protože bychom se tím trápili oba dva.