Milá Anno, já si v současné době vlastně nejsem řešením jistá. Mám v NRP dítě s poměrně těžkými deprivačními následky (dysfázie, poruchy učení a nesoustředěnost), jenže sociálně zdatného a podle mě jako rodiče i v neverbální inteligenci na průměru. Je v první třídě normální ZŠ, má asitentku a individuální studijní plán (jinak měl jít do logopedické školy). Jestli zvládne normální ZŠ, nikdo neví. Ale zároveň nevím, zda je dobře ho dát rovnou do praktické školy, když vlastně nikdo neví, co všechno se v jeho případě dá či nedá napravit. Pokud na tu základní školu s úpravami má, nepoškodím ho přeřazením do zvláštní školy do budoucna? Připadal by mi ideální mezistupeň, základní škola s třídou pro podobné děti, kde je dětí max. 10 až 15, asistent, pomoc speciálních pedagogů, logopeda... Já bych klidně i něco platila, kdybych takovou možnost měla, protože někdy je řešením jakási mezicesta, zvlášť u dětí, u kterých nevíte, jakým směrem se vlastně jejich vývoj bude ubírat...
Předchozí