Přidat názor k článku Kdo nepatří do zvláštní školy

Monty - ale tím vzděláváním (přiměřeným IQ, věku atd.)se všechny děti bez rozdílu učí překonávat překážky a trénují mozek - když ponecháš dyslektika-dysgrafika osudu, stane se napřed spokojeným analfabetem a nakonec analfabetem nešťastným (tedy dle rodiny a jejích žebříčků hodnot).
Můj táta je-byl dysortografik a dyslektik. Přesto dnes mluví 6 jazyky, píše, novinaří, překládá a je výtečný ekonom.
Kdyby jeho rodiče a učitelé udělali to, co píšeš, myslíš, že by z něj byl šťastný přidavač nebo kopáč s IQ 160?


Monty napsala:
"Kvalita života nespočívá v tom, že se naučím ovládat nějaké "společenské dovednosti" nebo že budu pan inženýr, i když mám všechny "dys", co jich existuje a ještě nějaké navíc."