Přidat názor k článku Kdo nepatří do zvláštní školy

Ještě jsem si vzpomněla na školení, o němž mi vyprávěla kamarádka - dětská psycholožka.
Je to pro rodiče i učitele.
Než začnou s dys dítětem pracovat, musí pochopit, jaké to je (něco jako jsou takové ty akce, kdy někdo prožívá před kamerou den slepoty, na vozíku...prostě zkušenost nad jakoukoli teorii).
Takže se posadí do třídy, rozdají se jim archy papíru, kde je třeba krátká pohádka a všechna písmenka "bdp" "aeo" atp. jsou napsána zrcadlově. Školitel prochází mezi lavicemi, vyvolává jednotlivé "žáky", ti musí číst nahlas (což jim jde dost mizerně) a peskuje je za neschopnost, ostatní se jim smějí...jak to tak v průměrné třídě průměrného učitele bývá
Také se píše diktát diktovaný příliš rychle, dotyční absolutně nestíhají...
Teprve potom se začnou "žáci" učit, jak pomáhat skutečným dys dětem, a to nejen se čtením a psaním.

Monty - pomoc není nic těžkého, většinou je to zábava, ale chce to vytvalost a důslednost...jako s tou zlomenou nohou