Přidat názor k článku Můj milovaný kapesníček

ahoj holky,
tak u nás taky nic, syn vůbec k plyšákům netíhl až asi ve čtyřech letech mu mnažel přivezl vodní želvičku. Tu jsme pojmenovali žofka a spala se synem dlouho a když měl někde přespat, tak ji vezl, řekla bych tak dva roky mu to vydrželo. Dnes opět nic. Prst si nikdy necucal, dudlík neměl a ani dětské lahvičky.
Dnerka 3 roky plyšáčky ráda, hodně jich strká do postele - pú, koník, veverka, duffy.. ale nikde je nevozíme. Občas usne i s tvrdýma gumovýma koníkama, který příšerně tlačej, ale ona koně přostě miluje.
Teď je ulítlá na nové povlečení se Scooby doo,které dostala k narozeninám a klidně mi v noci vynadá, že ji zakrývám teplejší dekou s něčím jiným :) ale prostě povlečení vyměním a taky hotovo. Dudlík, prsty, flašky rovněž nic. S sebou si vozej jak kdy jak co maj zrovna náladu.
Třetí to ještě uvidíme.

Ale co jsem chtěla napsat, jednou když jsem byla u dětské dr, tak tam přišla romská maminka s miminkem a tak 4 letým chlapečkem a ten šmoulal tak nechutně ušmudlanou fakt až černou orvanou okousanou plínku, až se mi špatně udělalo.. no hrůza.. :)