Můj milovaný kapesníček

O jaký předmět jde?

Jedná se nejčastěji o měkký předmět, který mělo dítě často v dosahu. Bývá to obvykle předmět spojený s postýlkou: plena, kterou dáváme dítěti pod hlavu, prostěradlo, přikrývka, kapesník, plyšové zvířátko. Stává se však, že dítě přilne k mnohem nezvyklejšímu předmětu, například k vlněným dupačkám, spacímu pytli, kojenecké láhvi apod. Stává se také, že se k předmětu váže určitý pohyb – cupování vlněného oblečení, ohmatávání prostěradla, tření nosu kapesníkem apod. Na předmětu vlastně nezáleží – zvolí si ho a vynutí samo dítě. Ať je snadno udržovatelný, nebo se nedá prát, krásný nebo ošklivý, stejně skončí špinavý, rozcupovaný, ale nepostradatelný a nekonečně milovaný. Psychologové ho nazývají přechodový objekt.

Existují dobré a špatné přechodové objekty?

Pro dítě ne. Vždy si ho zvolí dobře. Pro matku bude dobrý takový předmět, který existuje v několika exemplářích, není příliš objemný a může se prát v pračce.

Proč dítě přilne právě k určitému předmětu?

Volba dítěte se řídí dost záhadnými pravidly. Ze všech předmětů, které mu naplňují postýlku, si oblíbí zvláště jeden. Rodiče o tom většinou nevědí a pochopí to až ve chvíli, kdy dítě bez předmětu nechce nikam jít. Lze jen konstatovat, že hlavní úlohu při zvolení toho či onoho předmětu hraje bezpochyby čich a hmat.

Proč se objekt-mazlíček objevuje právě teď?

Souvisí to se separační úzkostí, která je v tomto veku normální. Milovaný předmět plní funkci pojistky proti této úzkosti. Dítě si ho nachází mezi šestým a dvanáctým měsícem a jeho náklonnost potrvá tři až šest let.

Mají přechodový objekt všechny děti?

Zřejmě ne. Děti, které si vášnivě cucají palec nebo dudlík, se tak často k přechodovému objektu neuchylují. Když však pátráme důkladněji, často objevíme něco velmi nenápadného, třeba nějaké gesto, které slouží jako přechodový objekt. Nevíme, proč některé děti (je jich velmi málo) žádný přechodový objekt nemají. Jisté je, že nikdo nikdy nezjistil zřetelné rozdíly v celkovém a psychologickém vývoji mezi těmito dětmi a těmi, které s sebou celá léta tahají starého opelichaného medvídka.

Co přechodový objekt pro dítě znamená?

• Předmět nahrazuje mámu, která od dítěte někdy odchází. Stává se pro něj náhradní matkou, která mu dodává jistoty, ale také matkou, která nebrání ve vyjadřování rozporuplných pocitů a nekárá za to. Matka, kterou dítě, byť maličké, může ovládat. Na sklonku nejútlejšího dětství nachází dítě díky přechodovému objektu pocit bezpečí, který jako miminko zakoušelo stulené v něžné náruči. Dítě sice roste, osamostatňuje se, ale jeho vývoj se neobejde bez strachu a stesku.
• Předmět-mazlíček, který je dítěti bližší než jakýkoli jiný, mu poskytuje posilu a útěchu. Pomáhá mu vzpamatovat se z únavy a smutku. Dítě ho nosí všude s sebou, protože mu poskytuje pocit jistoty v situacích, které jsou pro něj nové nebo v něm vyvolávají strach (například návštěva lékaře).
• Mazlíček, kterého si dítě k sobě pevně přitiskne večer v postýlce, pomáhá celit nočním úzkostem. Když je samo v pokoji nebo se probudí ve chvíli, kdy se kolem postýlky potulují nějaké přízraky, zaboří si obličej do důvěrně známé vůně.

Lze mu mazlíčka vzít?

Odborníci to nedoporučují, pokud je vazba na něj silná. Rodiče by neměli zasahovat do vztahu, který si dítě vytvořilo, protože ho potřebuje. Tato etapa zaujímá v jeho vývoji významné místo. Mazlíčka bychom neměli prát bez svolení dítěte, nejlépe je obstarat si ještě jednoho úplně stejného a dát mu ho. I když dítě s mazlíčkem zachází špatně, trhá ho nebo bije, neměli bychom zasahovat. Některé děti příliš věrné nejsou, jiné si uchovají stejného mazlíčka celá léta. Rodiče mohou jen čekat, až se od něj dítě samo odpoutá. Mezitím musí dávat bedlivý pozor, aby se mazlíček nikde nezapomněl nebo neztratil – nastalo by hotové drama a dítě by bez něj těžko usínalo.

Podle knihy Anne Bacus: První rok vašeho dítěte, vydal Portál.