Píšeš, že jsi pobyt doma podřizovala dceřiným, ne svým potřebám. Můžeš mi říct, jak jsi to dělala, když jsi měla jít na pravidelnou preventivní prohlídku na gynekologii, k zubaři, na úřad, na poštu, do obchodu? To jsi čekala, až ona bude chtít jít k doktorovi, na úřad, do obchodu?
Občas se prostě ona musela podřídit tvým nebo vašim rodinným potřebám.
Neříkám, že by dítě nemělo jít s rodičem nikdy na úřad. Ale třeba ve třech letech, kdy mu můžeš trochu vysvětlit, o co jde a kdy pochopí a zapamatuje si, jaká to je nuda. Takže když mu příště řekneš, že musíš na úřad a ono bude u "tety", nebude kňourat, že chce jít s tebou.