Monty, ve spoustě věcí s tebou souhlasím, ale v tomhle ne. Matka nemiluje svoje dítě proto, že je milý, ale proto, že je její. Tím nemám na mysli, že ho vlastní? Ale je její v tom smyslu, že ho, často porodila, ale vždycky vychovala, zná ho a vždycky ho má ráda, ať je jaké je. I když to dítě udělá hrozné věci, ona ho bude pořád milovat. Protože to je matka a proto to je matka.
Když mi bylo 15, jednomu hodně dospělému (45let) zemřela matka. On měl už svoji rodinu, ale pamatuju si, jak mi řekl, že i když je člověk dospělý, má partnera, děti, tak když zemře matka, je to konec něčeho. Těžko říct čeho. Je to takový pocit, že teĎ je člověk už skutečně sám. Nejsem nijak na své mámě závislá, ani ona na mě, ale myslím, že kdyby zemřela, přesně takhle bych to cítila. Odešel někdo, u koho mám jistotu, že mě bude milovat ať jsem jaká jsem.
Předchozí