Já vím, není to určitě ideální. Sama mám vždycky strach, když nechávám doma malého, ale ono to fakt někdy vyjde jako nejlepší řešení. Jinak pětileté dítě už v pohodě zavolá nebo se postará samo, řekla bych, že kritický věk je tak do 3-4.
Už jsem tady na Rodině psala, jak jsem kdysi dávno byla nemocná, ráno se probudila se čtyřicítkou a než jsem vstala, že dám dětem najíst, tak jsem asi omdlela nebo tvrdě usnula znovu, to nevím. Doma byla dcera, tehdy čerstvě pětiletá a dvouletý syn. Celý den se o sebe postarali sami, já jsem se probrala až večer, když přišel manžel a začal mě budit. Děti mi prý nosily pití a dávaly obklady na hlavu. Já jsem fakt vůbec nevnímala a ty dva nenapadlo zazvonit na sousedy. Věděly, že se večer vrátí táta ze služební cesty, tak čekaly na něj.
Jak to u nás vypadalo, to si asi umí každý představit. Malá ohřála polívku v mikrovlnce (ještě že byla předvařená z předchozího dne) a jedly piškoty, jogurty a banány.