Přidat názor k článku Báječný život satelitní...

Já si učitelství rozmluvit nechala.

Ano, moje dětství bylo o topinkách, bramborách, domácím pěstování všeho, doma trávených večerech, žádných lyžích a výletech jen do lesů, oblečení, které moje mamka ušila (a šila i na kšeft), odpolednech, které s tátou strávili tím, že doučovali každého, kdo měl zájem, nebo učili na "kulturním středisku". Ale tehdy v tom socialismu si vzali půjčku, jejíž splácení jim vycházelo do padesáti, a vlastníma rukama postavili dům, který jim teď patří. Po revoluci táta opustil učitelství, takže se vzmohli i na auto. Takže vím, že jsme sice smrděli korunou (možná spíš halířem), ale bydlení byla priorita, tak stálo i za velmi významné zadlužení a totální přizpůsobení rodiny. Prostě to jde. Ale spousta lidí by do toho za těch podmínek třeba nebyla ochotna jít.