Přidat názor k článku Báječný život satelitní...

Milá Katko, Váš článek mě opravdu pobavil a děkuju - máme to totiž naprosto stejně :o))

Jsme první zimu v domečku a hned taková nadílka - zpočátku také všeobjímající nadšení, děti u vytržení, my se s manželem prali o lopatu, kdo bude odhazovat. Po pár dnech už nebylo pomalu kam to házet, podél vjezdu k domu jsme si vytvořili obří kopce.
Z nadšeného hulákání u oken, že pořád padá, se to nadšení začlo vytrácet a pak už jsme jen vrčeli, že už ZASE padá.

Bydlíme u lesa, všechny cesty do Prahy odtud vedou lesem, takže se tu nesolí...a bohužel ani moc neprohrabuje. Naopak u baráku nám řádil zřejmě stejný traktorista - s bonusem sousedů, kteří zásadně parkují venku naproti sobě, takže tamtudy neprojede s pluhem nic, takže to zase u nás u vjezdu zvedne a odcouvá ulicí zpět.

Včera tu projel zase - na silnici jen břečka sněhu na ledovém podkladu. Projel zbytečně, silnice nevím proč po jeho průjezdu vypadala pořád stejně, jen do vjezdu nám nahrnul obří 60cm barikádu zledovatělého sněhu.

....miluju jaro