Kočanská (musela jsem Ti napsat už jen kvůli te přezdívce - miluji Trpaslíka!), strašně Ti rozumím, vím o čem píšeš! Člověk se může snažit zachraňovat vztah, ale když není vůle na druhé straně, je to většinou marné! Já jsem to zabalila, protože jsem ještě mohla (neměli jsme děti). Ale kvůli nim stojí za to bojovat. Ptala jsem se jedné mé kamarádky o které si myslím, že má šťastné manželství, jak to dělá. Ona mi poradila, že chlapa nesmíš nechat vydechnout, že musíte mít stále společný projekt, nové plány, stále na něčem pracovat! "Prostě musíš mít na něj nároky, jinak zvlčí!" - tak mi to přesně řekla. Když u nich zavládl stojatý rybníček, dali se na podnikání, když jim to začalo šlapat, začali stavět. Prostě ho zapřáhnout...
Třeba Ti jeji rada pomůže, jako mi (i když až napodruhé). Jsem ve fázi jedna, na ponožky pod stolem kašlu, máme dvě báječné děti a budeme se ZASE stěhovat!
Předchozí