Samarlu,
vnímám to podobně. Když byl syn malý, tak jsem taky někdy chodila doma celý den v noční košili... ale fakt ne proto, že bych se NESTÍHALA převlíct. Prostě se mi nechtělo, stejně jsem trčela doma. A že jsem se ráno neučesala? Proč bych měla, stáhla jsem si vlasy do culíku (tehdy jsem měla vlasy do pasu). Na seriály jsem nekoukala, buďto jsem pracovala na PC nebo visela na internetu. Měla jsem neskutečně volnýho času a připadala si jako továrna na mlíko. Nikdo mne nikam nezval, protože jsem stejně kvůli kojení nemohla jít a já sama taky nikam nešla, protože by mne to nebavilo, když bych se kvůli kojení musela stejně za dvě hodiny vracet. Šílená sociální izolace, nuda, beznaděj. Ale ve smyslu fyzické náročnosti - větší leháro jsem nikdy nezažila a už ani nikdy nezažiju.