Moje maminka je krásná

Když to říkají malé děti, nikdo o pravdivosti jejich slov nepochybuje. Mrňousci tíhnou ke kráse zcela instinktivně, ale vnímají ji úplně jinak než my dospělí. Děti nerozlišují mezi vnější a vnitřní krásou. Jako autoři pohádek nikdy nespojují krásu s člověkem, který dělá nedobré věci. Každé dítě považuje svou maminku za krásnou. Myslíte si to o sobě také?

Mladé maminky se často nejdříve velmi těší na miminko, aby se po nějakých dvou, třech měsících naprosto vyčerpávající péče o novorozeně zase těšily na okamžik, kdy se jejich život alespoň částečně vrátí do starých, zaběhnutých kolejí. Avšak ty, které to se svým mateřstvím myslí upřímně, vzápětí zjistí, že se už nikdy nic nikam nevrátí. Že ta mladá maminka, která se na ně právě teď dívá ze zrcadla, už nemá s onou mladou dívkou či ženou, co tu ještě nedávno byla, nic moc společného. Snad jen vzpomínky.

Všechno ostatní je navždy jiné, a nejvíc ona sama. Příchod dítěte je jako velký třesk, který duši ženy nenávratně a navždy změní, a tato změna se okamžitě odzrcadlí i ve vyzařování očí, výrazu tváře, změně postoje a chůze. Přesně podle toho, zda žena své mateřství pozitivně vítá, nebo jen trpně přijímá jako jakousi společenskou povinnost, ke které ale sama nikdy žádné vnitřní puzení necítila.

Poporodní inventura

Když tedy dojde na nutnost uspořádat život zcela nově a jinak, nejde jen o naplánování rozvrhu kojení a přebalování, ale také o umění zakomponování péče o sebe sama do těch několika málo ukradených chvilek, které teď ženě zbývají. A tehdy musí logicky přijít otázka: „Jak mám proboha zůstat hezká, v kondici a navíc ještě v dobré náladě, když před mateřstvím mě to stálo tolik času a peněz, a teď z toho nic nemám? A to všechno navíc v době, kdy stránky časopisů okupují hvězdy, které už 2 hodiny po porodu hopsají v hlavní bikinové scéně nové Bondovky, zatímco já si stěží dokážu najít čas na umytí vlasů?“

Jednoduchá odpověď, jak už asi správně tušíte, neexistuje. Co ale existuje, jsou různé způsoby hledání nového způsobu bytí. Často je to marná snaha vybalancovat společensky přijatelnou představu dokonalé matky s vaším skutečným, víceméně uštvaným vlastním já. Mnoho žen naopak rezignuje, a na konci šestinedělí svěsí ramena, natáhnou si obligátní tepláky, mastné vlasy svážou do culíku a své nenaplněné životní ambice nasměrují k televizním seriálům, vysedávání po kavárnách a umrtvování vlastní duše pojídáním čehokoli. Můžete se ale vydat i na cestu ženy, která po reálném vyhodnocení nové situace začne hledat svůj vlastní recept na život, který by zůstal naplněným a spokojeným pro ni samotnou, ale ve kterém by se mohlo zdravě vyvíjet i její dítě tak, aby nikdo nestrádal a nestával se obětí toho druhého. Je to cesta pro odvážné ženy, které se nebojí dělat věci jinak, než je dělá většina. Není to ale o odvaze, při které zatínáme zuby a pácháme na sobě nějaké násilí. Naopak, musí to být cesta, která vždy a všude ctí jemnost, něhu a trpělivé zacházení.

Nedokonale svá

Jestliže je mládí časem experimentů, pak by rodičovství mělo být obdobím již zcela vědomého žití, což se týká mimo jiné i ženské krásy a zdraví. Zatímco hledání vlastní krásy v mládí provází lecjaký úlet, ve „věku maminky“ působí mnohem lépe jen takové změny vizáže, které nejsou křečovité a diametrálně odlišné, ale které naopak nechávají z každé nové stylizace prosakovat vlastní zrající osobnost a také vědomí určité ženské nenahraditelnosti.

A stejné je to i s naším zdravím - v mládí někdy jen těžko ocenitelné, ale ve chvíli, kdy přivedeme na svět dítě, se naše zdraví stává základní zárukou zajištění života dítěte. Z tohoto pohledu je mateřství také zcela výjimečnou životní šancí přestat své tělo vnímat pouze jako projekční plátno cizích představ, či snadnou oběť něčího byznysu, a dopřát si konečně ten luxus a beze zbytku se se vším všudy přijmout. Tak se dítě, které jste přivedla na svět vy, může stát pro změnu tím, kdo přivede na svět vás - v úplně nové, mnohem naplněnější a bohatší podobě, než jste kdy čekala.

Pokud budete mít chuť, můžeme se v dalších pokračování společně vydat hledat cestu, kterou za vás sice nikdo jiný najít nemůže, ale která má přesto zcela konkrétní souřadnice, které vám ji pomohou najít.