Re: :)

Ano, moc dobře si vzpomínám, jak jsem se den po porodu radovala, že zmizelo to obrovské hroší břicho, pak cca za týden i děsivé otoky, a jak neuvěřitelně štíhle jsem si najednou připadala. Navíc - v devátém měsíci jsem si při pohledu do zrcadla nedokázala vůbec představit, že bych ještě někdy mohla mít normální postavu. A pak jsem cca měsíc po porodu vytáhla ze skříně "předtěhotenské" kalhoty, dobře jsem si je prohlédla, a zase je strčila spátky. Bylo mi jasné, že pokud bych se do nich zkusila narvat, dostala bych hysterický záchvat... Je fakt, že jsem před otěhotněním byla cíleně hodně hubená a že jsem se teď - jako matka - smířila s "jen" štíhlou postavou, protože jako vychrtlá "modelka" bych neměla žádnou energii pro svou nadmíru aktivní rošťandu.
Pokud jde o péči o vzhled, starám se o sebe docela dost, protože si myslím, že si manžel zaslouží krásnou manželku, když si takovou bral. Vždycky mi připadalo, že ty ženy, které po porodu rezignují na svou váhu a vzhled, si přímo koledují o nevěru. Je to hnusné, ale chlapům FAKT záleží na tom, jak jejich žena vypadá asi víc, než na duševních kvalitách.