Mio,
mám kamarádku se třemi dětmi. Žije na vesnici. Pomoc rodiny - maminka v jiném městě, pravda, velmi ochotná, ale limitovaná časem a vlastní prací. Prostřední dítě chronicky nemocné, vyžadující speciální péči. Nikdy jsem ji neslyšela stěžovat si, jak nestíhá, jak je šíííleně unavená a ve tři odpoledne si ještě NESTIHLA převlíknout noční košili. Při třetím běžela do práce v jeho dvou letech aspoň na částečný úvazek, protože jinak by jí doma mňouklo.
Ono to není o tom, kde žiješ nebo kolik máš dětí. Je to především o tom, jaký je kdo člověk, jaká je osobnost a jaké má priority v životě.