Já se teda neflákala,první tři měsíce byly tim nejnáročnějším obdobím z celé mateřské,dítě pořád řvalo,já nevěděla proč,bála se o něj,byla na nervy (měl koliky,reflux...)časté kojení,přebalování,odsávání,mezi tim houpání na míči...když usnul tak cca na půl hoďky (v noci maximálně na dvě...),sotva jsem od něj vstala-např.na záchod,najíst se hned řev...takže jsem se nestíhala ani najíst bez řevu...:-(já řvala s nim..jo v kočáru se uhoupal ale jen když jsme jeli do kopce,po porodu,totálně nevyspalá...to se to kočárkovalo...
V té době jsem fakt nestíhala jíst,převlíct se a na pokec s nikým jsem neměla náladu...pak se to začlo postupně zlepšovat,a lezení,chození-joo to už byla pohoda...dítě si dolezlo,zabavilo se a už tolik neječelo...a to mě zkušenné matky v šestinedělí radily at si užívám "pohody" s ležícím dítětem že pak chození to je hukot...
a ono přesně naopak...dalšího mimina se bojím a radši bych porodila už odrostlejší kdyby to šlo...
každý to má jinak takže nepaušalizovat že matky mimin se flákají!!!