Štěpánko - připomnělas mi povídku, tuším, Roalda Dahla, kde vystupuje na večírku muž s přenádhernou ženou, ideální zjevem, vzděláním i inteligencí... později ho autor povídky vidí s šedivou, nenápadnou dámou a je strašně pohoršen, že chudince zahýbá s tou krasavicí.
V závěru povídky se ukáže, že krásná žena je manželka a šedá myš je milenka - ten pán potřeboval občas domácí jídlo, prostou něhu, úsměv, odpočinek, někoho, kdo ho vyslechne a je vždy připraven poplácat ho po zádech, pofoukat chlapská bebí...zkrátka potřeboval si od třeskuté inteligentní krasavice, vedle níž musel být neustále ve střehu, odpočinout...