Přidat názor k článku Moje maminka je krásná

Jak kdo zvládá péči o dítě a o sebe, není až tak o tom, jaké má priority. Můžu srovnávat dvě rozdílné situace, které jsem zažila s jedním dítětem. Prvních osm týdnů mi malá proplakala, problinkala, spala v kuse 20 minut, kojení po půl hodině. Pláč dítěte ještě dodnes slyším všude, i ve zvuku přijíždějícího autobusu. Já jsem zpočátku spala 2 hodiny denně, pak jsem malou dávala na hlídání všem lidem z rodiny, protože jsem to už nemohla vydržet, a spala jsem tedy necelých 5 hodin denně. Šíleně jsem zhubla a nemohla být řeč ani o tom, že bych přemýšlela, co si vezmu na sebe. Byla jsem ráda, že v šestinedělí zvládnu základní hygienu. Pak jsme přišli na to, že malá prostě trpí hlady. Ona sice přibírala dobře, byla pěkná, nic tomu nenasvědčovalo, ale v zoufalství jsem jí začala přikrmovat. Nedovedu si to vysvětlit, ale ona měla asi větší potřebu, než jsem jí byla schopna dát. Od té doby máme jiné dítě. Teď sedím u PC, malá leží už čtyři hodiny v postýlce, odkud ji vyndám jen na přebalení a nakrmení, občas si broukne, občas na ni kouknu.. Prospí celou noc. To se prostě vůbec nedá srovnat. Najednou skoro nevím, co s časem. A to se mé priority nezměnily ani náhodou. Gratuluju ti k hodnému dítěti. Ale prostě jsi nezažila to, co zažije mnoho jiných žen. A troufám si říct, že většina...