U tohoto typu upjatých komentářů se vždycky pousměju. A pak si říkám, jestli ten někdo umí být v pohodě, jestli se umí radovat z prkotin, jestli je šťastnej a jestli se vůbec někdy směje. A jestli na to má vůbec čas.
S dětmi po dvou letech jsem hodně brzo zjistila, že se to všechno prostě stíhat nedá. A to fakt jsem člověk, co kolem sebe potřebuje aspoň zdání harmonie, jsem systematik a miluju řád, no chlapci mi ho poněkud rozvrátili
. Radši s nimi motám hady z modelíny a stříhám motýlky z krepáku, než abych lezla o vánocích a velikonocích po oknech, radši jezdíme venku na kole, než abychom jednou týdně pucovali zadrobkovaný auto. A též nelituju.