Já nevím proč, ale nějak mi nešlo přestat žehlit, to je ta prokletá výchova, pořád mám pocit, že bych měla, ale teď co je starší dáblík nemocný a ta mladší se rozhodla, že trumfne tu starší v tom , kdy začne chodit (je jí sedm měsíců a už obchází nábytek sem tam), tak jsem to začala skládat rovnou ze šňůry a to vám je pocit úlevy
.
Univerzální rady jsou na nic, stačí před porodem vědět jen to základní a zbytek zjišťovat podle potřeby v běhu, ale v prvním těhu jsem taky řešila kde co, mno byl na to čas.
Ale chápu, že se maminka má potřebu se svou zkušeností podělit, když to tak krásně zvládá a má tak hodné a super mimi.
Já bych spíš ocenila zkušenosti s dětmi opačného rázu, někdy si říkám že jsem neschopná, když to všichni tak zvládají a jen já mám takové torpéda (mmch obě jsou to holčičky), pravda je, že do dvou let to bylo s první taky v pohodě a stíhala jsem taky kde co. No ale jinak kdo nechce tak nemusí přeci číst.....