Rady a tipy pro nastávající maminky

Milé nastávající maminky,

určitě se moc těšíte na příchod vašeho drobečka. Radost vám trochu kazí jen obava, jak a zdali to zvládnete, jestli jste si načetly dost informací a vyzpovídaly všechny vaše kamarádky. Já jsem před porodem samozřejmě také pořád ležela v nějakých knihách, visela na telefonu či posedávala u počítače. Takové kvantum informací jsem do sebe nedokázala vstřebat ani na vysoké škole před státnicemi. A přesto jsem se pak lecčemu divila a nebyla na to připravená. Mé holčičce teď bude rok a já toto datum beru jako podnět k určité bilanci. Z té nakonec vzešel seznam nejrůznějších rad a tipů, nejčastěji ověřených praxí. Tak tedy začněme:

Před porodem

1. Předporodní kurzy - určitě choďte, některé informace jsem se dozvěděla jen tam. Jsem z Prahy, chodila jsem do Centra pro ženy ve Vodičkové, ještě před rokem mi to plně uhradila pojišťovna (cca 3000 Kč), nemám informace, jak je to teď, ale můžete chodit i na jednorázové souhrnné lekce (asi 500 Kč za 1 téma, např. péče o dítě).
2. Kočárek - některé maminky dávají přednost trojkombinaci, jiný třeba ojetému hlubokému kočárku a pak novému sporťáku. Já patřím k té druhé kategorii a dobře jsem udělala. Naše mimi je po manželovi extrémně dlouhé a z korbiček u trojkombinací - některé jsou opravdu hodně malé - by nám rychle vyrostlo. Sporťák jsme kupovali až v desátém měsíci, protože se dlouho neposadila, ani nevyžadovala výhled ven, takže nebylo kam spěchat. S kočárky je největší potíž, jak vybrat ten správný. Já jsem třeba nebyla úplně moudrá z těch internetových diskuzí, zdálo se mi, že nakonec každý kočárek je dobrý a všechny špatné. Takže jen základní rady: U hlubokého je, myslím, zbytečná přehazovací rukojeť, hlavně aby se dala posunovat nahoru a dolů. Dále je dobré nemít kolečka širší než je váš výtah. Dnes jsou trendy nafukovací kola a ve všech diskuzích jsem na to narazila. Upřímně řečeno, nechápu to. Nám se nafukovací kola neustále propichovala. Když se podívám na starý kočárek po nás (jsme tři sestry), je to už samozřejmě out model, ale gumová kolečka pořád dobrá. Výhodu, že se dají nafukovací kola přifukovat, nechápu. Pokud musíte přifukovat, zřejmě to znamená, že vám to někde uchází a pak nastává fáze výměny duše. Dále je samozřejmě také prima mít dobrý přístup do košíku.
3. Nákup těhotenského oblečení - podprsenky jsem si kupovala asi měsíc a půl před termínem, prodavačky vám samozřejmě poradí, ale je dobré myslet na to, že se nám prsa opravdu zvětší. Já jsem byla v šoku, když jsem si je vyzkoušela znovu těsně před porodem a byla nemile překvapená, že mi není obvod a že se v ní škrtím (nejvíc jsem přibrala ten poslední měsíc). Byla jsem naštvaná na prodavačku, že mi špatně poradila, ale ono se to pak asi 2 měsíce po porodu zase upravilo. Udělala jsem to tak, že jsem si obvod nastavila obyčejnou gumou (přišila jsem to napevno) a podprsenku oblékala přes hlavu. Prsa vám po porodu natečou a jsou dost bolestivá, takže jsem si to našila hodně navolno, ale aby v tom ještě držely vložky do podprsenek. Můžete si samozřejmě koupit v galanterii vsadky, ale já už na to neměla čas a je pravda, že ty oboustranné všude nemají. Co se týče triček, nosila jsem celé těhotenství trička netěhotenská a v pohodě. Nutné jsou kalhoty - pro Pražandy doporučuji obchod Fanny v Sokolovské. Mají tam velký výběr kalhot a je to osobní, prodavač vám poradí. CaA či podobné řetězce mi moc nesedly.
4. Balení do porodnice - taky jsem vyzpovídala kde koho a tady je souhrn toho, co se mi osvědčilo: dokumenty, vaše obvyklá kosmetika, nafukovací kruh na sezení, pantofle do sprchy (!!!), teplé ponožky, jednorázové kalhotky, vložky byste měly fasovat, plenky pro mimi - my jsme je tedy fasovaly, ručníky, pantofle, župan vám půjčí - snad je to tak všude, košili taky nebudete potřebovat, budete ještě ráda nosit tu erární, kterou si můžete měnit každý den a je sterilní. Tu vaši krásnou novou košilku si přece nebudete špinit, počítejte s tím, že první dny po porodu budete mít všude fleky od krve. Kupte si gel z dubové kůry, pomáhá na hojení nástřihu nebo natrhnutí. Dále si nezapomeňte odsávačku, někomu opravdu ta prsa uvolní. Já jsem ji zkoušela, ale první dny, i když jsem měla prsa k prasknutí, jsem neodsála vůbec nic. Vykašlete se na mechanické odsávačky a nešetřete na elektrické, nejlépe si půjčte od kamarádky. Je to opravdu nutnost - mě odsávačka zachránila před zánětem a to je setsakra nepříjemná věc. Navíc to může být až „psychicky příjemná“ procedura. Musíte si tomu sednout, být v klidu, takže ideální čas na to si přečíst časopis, zatímco odsávačka spokojeně vrní. Je to samozřejmě fantastická věc, když si chcete někam vyjít a ještě kojíte. Na to, že byste něco odstříkaly, zapomeňte. Já jsem to zkoušela a „vytlačila“ jsem tak leda pár kapek, ačkoliv techniku odstříkávání znám. Ale to je u každého jiné. A ještě, když máte málo mléka, odsávejte, když ho máte hodně a hrozí zánět, odsávejte!

Po porodu

1. Nadstandard - Pravděpodobně skončíte v porodnici na pokoji ještě s nějakou jinou či jinými maminkami. Já jsem původně chtěla nadstandard, abych měla klid a byla na pokoji sama. Pak jsme nakonec byly dvě a já jsem za to dodnes vděčná. Za prvé si máte s kým popovídat a za druhé - já měla štěstí na druhorodičky, takže jsem dostala spoustu cenných rad. Přiznávám, tři na pokoji už je trochu moc.
2. Jak to přežít v porodnici v noci - Je pravda, že pokud se na pokoji sejdou tři čtyři miminka, nevyspíte se vůbec, navíc pokud bude řvát to vaše, budete mít ještě pocit viny, že budíte ostatní maminky. Miminka samotná se řevem dalších miminek neprobudí. Je jim to srdečně jedno. Teď se dostáváme k ožehavému problému dudlíku. Většina maminek ho v porodnici ještě nedává, aby se nekazilo sání, ono někdy je dost co dělat, aby se miminko vůbec přichytilo k prsu. Já sama jsem dudlík dala až v pěti týdnech. Chtěla jsem ještě počkat, ale zase: je pak problém, že pokud ho dáte pozdě, mimi už ho chtít nebude. Po zkušenosti s dcerou bych ho klidně dala i dřív. Kamarádka ho dala už v porodnici a nic se nestalo. Trable s dudlíkem viz níže. Takže co s mimi, které není k utišení a dudlík ještě nechcete dát? Strčte mu do pusy malíček, samozřejmě čistý. Mimi si krásně zadudlá, utiší se, možná, když prst vyndáte, bude ho zase chtít, ale ty chvilky blahodárného ticha za to stojí. Sání se nepokazí.
3. Léky pro mimi - na zadek je asi nejlepší rybilka. Když už je mimi opruzené, je super Pityol, děsně smrdí, ale fakt pomůže (to byla info z kurzů). Jinak nedám dopustit na německou kosmetiku Sebamed a hlavně Babylove - ceny jsou velmi příznivé a kvalita vysoká - u této značky se mi osvědčila i mastička na prsa a vložky do podprsenky. Nechápu, jak to, že je to v porovnání s ostatními značkami tak levné. Mimochodem v dm prodávají i babylove jednorázové plenky do bazénu. Do očiček je prý už out borová voda, teď se kape obyčejný opthalmo-spetonex. Na kojenecký ekzém (malá ho dostala ve 3 týdnech) pomohl Jarischův roztok, framykoin a odvar z řepíku.
4. Kojení - hlavně v začátcích je dobré kvůli prsům polohy střídat, ale je pravda, že jsem si nějak navykla na polohu vsedě, i v noci jsem malou takto kojila. A pak jsem se jednou ke kojení položila a ta úleva. Od té doby jsem (doma) nekojila jinak. Nevím, proč mě to nenapadlo dřív, hlavně to noční kojení vsedě, než se člověk na posteli správně „našteloval“.
5. Dudlík - já patřím mezi zastánkyně dudlíku, protože si myslím, že mimi si sát potřebuje. Proč by si jinak dudlalo palečky. Nám se dudlík osvědčil hlavně v noci, malá nebrečela a krásně spinkala. Neumím si představit, že bychom byli bez něj. Myslím si, že se dnes tohle téma zbytečně nafouklo a řekla bych, že ani jeho používání či nepoužívání žádné fatální důsledky na mimi nemá. Jde jen o to, aby byla spokojená maminka a hlavně malé. Když jsem u dcery viděla ten výraz spokojenosti při dudlání, byla jsem ráda, že ho má.
6. Uspávání - Jak bylo řečeno, dudlík měl výhodu hlavně v noci, když už objektivně pít nepotřebovala - pokud začala plakat, bylo to proto, že jí vypadl dudlík, takže 1) nasadit 2) pokud to nepomohlo, namočit do studené vody tak, aby dudlík trochu té vody nasál - tohle nám většinou zabralo, pokud ani to ne 3) pochovat či nakojit. Musím říct, že bez dudlíku bychom asi strávili nesrovnatelně více času uspáváním. Hlavně pro malé mimi je také vhodný nafukovací míč, na kterém sedíte a houpete ho. Mimi je spokojené a vy si ulevíte, protože mimi se po nějaké době fakt pronese. Jinak jsem toho názoru, že pokud mimi brečí, něco mu chybí, takže ignorovat pláč asi nemá smysl, jde jen o to to nějak vybalancovat, aby si mimi nezvyklo, že při každém zakvíknutí přiletíte. Zase jde hlavně o večerní uspávání. My jsme asi měli štěstí, že naše dcera byla vždycky hodné miminko, ale v zásadě si myslím, že pokud se nechcete stát otroky dítěte, platí hlavně pro starší miminka zavést rituál, např. vykoupat, nakojit, pohladit či zazpívat, vypnout lampičku, odejít. Ale je pravda, že to je opravdu individuální.
7. Příkrmy - lahvičky z obchodu, hlavně ty masozeleninové, to je celkem drahá sranda, zvlášť, když jsou některá starší miminka schopná zbaštit dvě najednou. Já to střídala, na cestách koupené lahvičky, doma vařené - vždy v neděli večer - to je takový plonkový čas- jsem navařila a zamrazila rovnou do prázdných lahviček od přesnídávek na celý týden + zvlášť uvařené maso jsem rozmixovala s trochou kojenecké vody a nadávkovala do plastových udělátek na led. Když jsem potřebovala, jednoduše jsem si jednu dvě kostky vyklepla.
8. Žehlení - po půl roce intenzivního žehlení pro malou jsem se jednou podívala na manžela a zeptala se: „Proč já jí to furt žehlím?“ Manžel jen nechápavě zdvihl zrak od počítače. Nám maminkám jde hlavně o to ušetřit nějaký čas. Tak tady máte ideální příležitost. Proč žehlit plíny (Já je tedy používám jen jako poddečky, utěráky atd., jinak dávám jednorázové) a věci vesměs tričkoidního materiálu. Pokud to pak opravdu nevypadá hodně zmačaně, není důvod to s žehlením přehánět.