Podívej, vím dobře o čem je řeč, sama nejsem taky z nejhubenějším a moc dobře si to uvědomuju, to, že mi někdo řekne, že jsem tlustá a měla bych s tím něco dělat v kolektivu dalších lidí, mi rozhodně nepomůže. Spíš je to individuální přístup a nabídnutí řešení. Nemyslím si, že bych žila vysloveně nezdravě, mám pohybu dost, žiju v domě na vesnici se zahradou a tak je pořád co dělat. Jasně, že celkově životní styl se změnil a je třeba s tím něco dělat, ale některé způsoby mi přijdou poněkud nevhodné. Skoro jako kdyby paní doktorka měla přednášku o mrzácích, jak si svoje postižení způsobili tím, že dělali riskantní sporty, atd. atd. a na přednášce byl zrovna i nějaký beznohý či člověk na vozíčku. . Jak by se asi cítil? Copak ona by mohla vědět dopředu, zda k úrazu přišel při autonehodě, nebo jiným způsobem? Ono se dá dost věcí dělat, ale chce to určitý takt, vždyť tlustí a závislí lidé na čemkoliv jsou pořád jen taky lidé s city.
A hlavně, takové přednášky by se měly konat hlavně pro lidi, kteří daným problémem trpí a kteří mají zájem, ne plošně s tím,že náhodou se tam najde nějaký obézní a ten pak zažije fakt peklo. Já opravdu miluju nevyžádané rady od všech kteří to myslí "dobře" a ví kulové o mně a mých problémech.
Předchozí