Přidat názor k článku Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky

Tak teď se Hrouda perfektně podřekla, je tlustá jak bečka a proto šílí a není schopna si přiznat, že si za to může sama. Mimo nemocné si opravdu za tloušťku může každý sám, milá Hroudo. Je mi 62 let, vzpomínám na základní školu, jedna učitelka byla neforemná jinak samé štíhlé, učitel ani jeden tlustý natož obézní, rodiče - převážná většina váhy normální, z celé školy počtem kolem 1000 dětí byly jenom dvě tlusté dívky, kluk ani jeden. Jak je to možné? Že by teď bylo tolik tlustých nemocných? Jenomže my se živili úplně jinak, měli jsme mnoho pohybu, nikdo neseděl ani u televize ani u počítače, chodila jsem do rytmiky, do sokola, a všude se chodilo pěšky. V 62 letech mám pořád ještě BMI 22 - tedy naprosto v normě, ale nikdy jsem nejedla typickou českou tučnou stravu, moravská je ještě horší. Ani v rodině jsme se česky nestravovali. Tloušťka není v genech, v genech je akorát životní styl a způsob stravování, tlusté rodiny mají tlusté děti atd. Doufám, že se zdejší Hroudy dívaly na televizi, když vysílali americký pořad o monstrózních tlustých 460 a 500 kg (jejich bandáže žaludku). Celé rodiny žerou jenom hamburgery a hranolky, v USA je to najlacinější jídlo. Zapíjí litrami Coca coly a výsledek je jaký je, pak je stěhují z domu hasiči jeřábem a musejí probourat celou zeď domu a tahat je ven přes garáž. Jak se MacDonaldi rozlezli po celém světě, tak celý svět tloustne, už i Japonci. Je to tedy opravdu tou stravou a nedostatkem pohybu, jak říká MUDr. Cajthamlová, použítí pohádek je docela výstižné, ale ona přece neříká, že co tlustý, tak zlý a co hubený tak hodný, Hrouda a ostatní bečky vzteky nevidí a proto jí podsouvají něco co vůbec neřekla.