Přidat názor k článku Čtěte pohádky, čtěte mezi řádky

Jako dítě jsem byla hubená jak lunt a navíc jsem jedla jak vrabec - rodina byla na mrtvici. Takže když se narodila mladší ségra, která jedla jako běžné dítě, všichni byli nadšení. (Ostatně nejen rodina. Ještě když o devět let mladší sestru zapisovali do školky, ptaly se učitelky s děsem v oku "a taky vám tak špatně jí"?)

Sestra nejedla špatně. Nepřecpávala se, jedla normálně (soudě z rodinných slezin s mnoha dalšími dětmi). Ale vždycky byla statná. Naši to nepodchytili včas, a pak umřela máma (sestře bylo deset) a táta se staral, ale tu potřebu sladkého (která ke stresu dost patří) ukrotit nedokázal, takže se ze statnosti a nadváhy postupně stala obezita.

Sestra byla vždycky oblíbené dítě (je akční, otevřená a "od rány", byla skvělou součástí klukovských part), ale jeji tloušťka ji dost štvala - a Metráček byl fakt dobrý, povzbuzující příběh.

Dnes je sestra stále obézní, i když v posledních letech zhubla, takže je méně obézní než dříve, a já sama jsem na hranici nadváhy a obezity - věřím, že většina bojovnic by mě bez zábran označila za tlustou.

Ztloustla jsem nejprve po dětech - třebaže jsem kojila a necpala jsem se sladkým, měla jsem po dětech nadváhu. Pak jsem přibrala během rozvodu - přes den jsem neměla na jídlo ani pomyšlení, večer mě braly žravky. Později jsem i já jedla čokoládu "k přežití" - a i můj doktor mi řekl, že lepší čokoláda a pár kilo navíc než antidepresiva.

Teď tedy hubnu, ale myslím, že si přirozeně štíhlí lidé (tedy ti, kdo se v podstatě neomezují a jsou štíhlí - znám jich hafo - vzít si v kavárně malý zákusek místo velkého nepovažuji za nějaké zvláštní omezování se) vůbec nedokáží představit, co to znamená. U mne to není tak hrozné, ale třeba sestra hubne už tři čtrvtě roku a znamená to neustále myslet na to, co bude jíst druhý den, plánovat porce, řešit, kde se nají na služebních cestách, zkoumat složení potravin, nejen kalorickou hodnotu, kdeco vážit a přepočítávat, chystat si tři čtyři svačiny do práce, hýbat se (hýbala se vždycky dost, ale teď neznám v okolí nikoho kromě vyložených sportovců, kdo by se hýbal víc než ona)... Fakt to neznamená nedat si v kavárně dort.

(A mimochodem, Nastěnka je bambula, Ivánka bych za krasavce neoznačila ani náhodou a Marfuša je statnější, ale ne obézní )