Dřív jsem dceru (7let) hodně pouštěla k vaření. Ona je klidná a poslušná, takže dělala vždy to, co jsem jí řekla. teď jí honím pryč, prootže když to vidí její bratr (2,5 roku), už si nese stoličku a už volá "já taky, já taky". Jenže není zdaleka tak šikovný a poslušný, takže všechno převrhne, vycáká apod. A nechat ho jenom dívat, to nejde, to hned vříská. takže je ženu od vaření oba. Mrzí mě to, protože dceru to bavilo a měla jsem dobrý pocit, že děláme něco spolu, ale s klukem dohromady to prostě nejde.
Předchozí