Přidat názor k článku Kam mizí zamilovanost aneb Život po závěrečných titulcích

Společně se smát, to je podle mě ten recept. Netvrdím, že se na manžela vrhám v předsíni a trhám z něj šaty, zatímco dcerka rabuje odpadkový koš... a samozřejmě netvrdím, že mě nevytočí k nepříčetnosti třetí pár špinavých ponožek pod kuchyňským stolem, ale já se na toho svého chlapa těším, mám pořád chuť ho obejmout, přitulit se k němu, povídat si s ním a SMÁT SE s ním. Že člověk nestráví celý život nafetovaný feromony, to je celkem očekávatelné (díky bohu ), ale po vyprchání drog z těla myslím ještě nemusí nastat "rutina a všednost". U nás zatím nenastala. (Čímž opět nemyslím, že se nevěnujeme společné "správě" domácnosti - jen to není naše jediné téma.)