- obojí má své úskalí.
Odešla jsem ze vztahu, který byl založený na romantice, květinách, dárečkách, sexu, vlastnoručně složených básních a písničkách (mmch velmi zdařilých - žádný srágory
)... to všechno bylo fajn a dodnes jsme přátelé, ale pro běžný, reálný život to bohužel nebylo
Magor se totiž vyznačuje tím, že se nijak nevyvíjí a ustrne v praštěných letech, v době bušení srdce a podlamování kolen... Chlap se vyvíjí (bohužel?)
Můj současný partner nemá nic z uvedených romantických vlastností - pohnutek, i ten sex je už dávno v totálních troskách a chybí mi pochopitelně víc než básničky či kytičky a lítání po loukách ruku v ruce, jenže na druhou stranu si neumím pro sebe a své dítě, či děti, představit lepšího chlapa a tátu, máme mj. stejné koníčky, stejný smysl pro humor, stejné názory, máme se rádi a vzájemně si rozumíme, jeden druhého respektuje...nejde tedy o žádný pragmatický vztah založený na chladném rozumu, ale něco holt chybí...