včera jsem měla fakt blbý den, děti zlobili, jedno mělo horečku, pořád se prali. prostě jsem byla večer úplně hotová. Manžel přijel kolem půl osmé, šel se projít na zahradu. Chápu , že byl vyčerpaný, já se však upínala na ten okamžik, kdy přijde a pomůže mi. Chtěla jsem aby je uspal,protože jemu to trvá 10 minuzt, kdežto mě třeba i hodinu a půl. Uspávala jsem sama a byla naštvaná, že jsem zase sama. Potom přišel manžel z procházky a přinesl mi kytici šeříků. no co byste mu řekli. Trochu moc romantiky a žádná pomoc. jenže zlobte se na něj