Tohle jsou časté předsudky... "není to porucha, je to výchovou". Děti s ADHD opravdu často působí jako nevychované. Jenomže my rodiče "elemďáků" to těm maminkám vzorňásků nevsvětlíme. Člověk si může jen "hnusně" přát, aby třeba svoje druhé dítě měly taky takové. Protože dokud neprožijou, nepochopí.
Např. počítač funguje na úplně jiném principu než učení a proto u něj dítě s ADHD vydrží. A stejně se bude vrtět na židli nebo z ní spadne, ale hodně z jeho motorického napětí "odvede" myš, kterou zběsile kliká!! (A to je rozdíl proti škole, kde musí sedět v lavici a motorický neklid nemá kam unikat.)
Jinak - dítě bez ADHD ztratí mikinu jednou za čtvrt roku, dítě s ADHD je schopné ztratit 3 mikiny týdně, k tomu celý penál a kartičku na obědy. Ráno překročí tašku, která leží uprostřed předsíně a míří rovnou do výtahu. Nejčastěji uvádím příklad - syn venčí psa bez psa. Prostě poslušně kývne, vezme vodítko a odejde. Až dole v baráku zjistil, že psa nemá. Někdy by to možná zjistil až před domem.
Hodně se také říká: jak to, že to teď neumí, když před týdnem to dokázal? (Vydržet, zapamatovat si atd.) I to je pro ADHD typické - neuvěřitelné výkyvy, totální neyváženost výkonu. Já spolehlivě poznám "mimoň týden" a vždy čekám, kdy mi zavolá učitelka, protože když je mimoň doma, nefunguje ani ve škole. Propady jsou neodhadnutelné a člověk nemůže přijít na žádnou příčinu.
Ale jasně... spousta lidí by mi určitě řekla, že ten spratek jen potřebuje "přitáhnout".
Předchozí