Přidat názor k článku Děti jako z hadích ocásků

Syn končí třetí třídu, má od neurologa povrzenou velmi mírnou formu ADHD a test popsaný psycholožkou by u něj přesto ukazoval na nevychovanost. On totiž (a bylo to popsané i v tom článku) u činností, které ho baví, vydrží klidně celé odpoledne. Do pití ho budu muset nutit a na záchod bude dobíhat na poslední chvíli - a nemusí to být jet televize nebo hra na počítači - může to být lego, prohlížení časopisu nebo hra s autíčkama). Ale jak to bude něco, co ho nebere - úkoly, úklid, příprava aktovky - tak bude mít hlad, 3x půjde pít a 2x zvládne návštěvu WC, do toho mi přijde říct 4 příhody co se staly ve škole a na který si zrovna vzpomněl a taky někde vydoluje z paměti několik vtipů. Jako malý byl přitom klidné bezproblémové dítě. Na to, že nebude všechno v pořádku, nás upozornila učitelka ve školce v posledním roce a ty pravé problémy začaly v první třídě. Naštěstí nám škola vyšla vstříc, s paní učitelkou se dá na lesčems domluvit. Ale je to boj, kdy se snažíme nepropadat beznaději, protože máme pocit, že ta každodení tahanice o každé písmenko, každá domluva, ať ve škole pracuje se naprosto míjí účinkem a vlastně na to nemáme žádný vliv. Jen se staženým žaludkem každé odpoledne procházím aktovku, co se nám zadařilo tentokrát. Ale už stříháme metr směrem k prázdninám a čekají nás krásné dva měsíce bez denodenních dohadování a zlobení se nad školou, které si užijeme plnými doušky Protože tyto děti, když si můžou jen tak bezstarostně žít, jsou úžasné, vtipné, milé a umí dát krásně najevo, jak moc mají svoje blízké rádi.