Přidat názor k článku Děti jako z hadích ocásků

Pokud dítě s ADHD nebude ubližovat mojim dětem, bude mi šumafuk jakou má diagnozu a stejně tak budu bojovat i za potrestání nevychovaného dítěte bez diagnozy. V tom rozdíl nedělám. Ale myslím si, že by děti s diagnozou neměly mít nějaké zvláštní výhody proti těm ostatním (a naopak), protože to vždycky bude dělat problémy, vidím to i už u dcerky. Pokud něco nemůže atd. už se na ni děti dívají jinak, že je prostě jiná, proto se snažím aby v rámci možností měla stejná pravidla a podmínky jako ostatní děti. Myslím, že se na to v podstatě díváme stejně, akorát každá to jinak píšeme. Já se na žádné dítko nedívám jako na diagnozu, ale jako na dítě, které může mít nějaký problém, který je potřeba citlivě řešit, aby tím nebyl narušen normální chod školy či školky a ani psychický a fyzický stav daného dítka a taky těch ostatních. Což je asi těžké. Mně by opravdu primárně nevadilo, kdyby moje děti chodily do školky s jakkoliv postiženým dítkem, to vůbec ne, spíš naopak. Ale nechci, aby přítomností takového dítka moje děti nějak trpěly. Byla bych na jednu stranu ráda, že by se naučily tolerovat jinakost, čemuž je učím, ale na druhou stranu ta jinakost nesmí moje děti ohrozit.