Přidat názor k článku Děti jako z hadích ocásků

Respektuji právo na integraci atd. Jen je trošku problém v reálu - co si myslíte o tomto: ve třídě s naším synem je již 3. rokem holčička, která nějakou takovou dg. má, chodí k psychologovi, má předepsané nějaké léky... Projevy: ona je z těch co jiné děti mlátí, synovi už rozbila brýle a klidně se tomu smála, že rodiče nemají peníze a že i kdybychom snad chtěli uhradu škody, budeme mít smůlu (to jsme radši nezkoušeli, že). Že někomu něco sebere / schová je časté. Vyjíždí i po dalších dětech, jiným zase říká že je miluje. Uprostřed hodiny běžně vstává, tak 2* do měsíce mi syn líčí, jak paní ředitelka nebo sekretářka sháněly její maminku aby si ji odvedla, že to ten den prostě nejde. Když dostanou děti nějakou práci (třeba 1/4 letní písemnka) tak už několikrát řekla, že se jí nechce a nedělala ji . Rodiče jí mmch. ty léky nedávají, když je má, tak je to vždy výrazně lepší. No jednoduše - některé dny se opravdu 1/2 dne řeší zlobení N. a nepracuje se. Že bych si šla někam stěžovat to ne, ale šťastná z toho tedy nejsem . Tož tolik pohled z druhé strany - a mmch. podle popisu syn nějakou poruchu asi má, ale beru to jen jako jistou roztržitost - chtěla bych vidět dítě, kterému se řekne sled pokynů a ono poslechne a které naví neskáče do řeči .