Kluk nastoupil začátkem minulého června, jako rodiče dětí z jedné třídy jsme byli docela parta, scházeli jsme tak jednou za dva měsíce v místním centru, takže jsme pozvali i rodiče onoho kluka, kteří nám ho tak popsali. My jsme právě spíš vyzvídali, jestli můžeme klukovi nějak pomoct.
Jsem bruneta. A jak už jsem psala, je to pro mě natolik vážná negativní zkušenost, že už bych jí nechtěla opakovat. Skutečně to byl asi nejhorší zážitek v životě, kdy mi volala ředitelka do práce, že mi sanitka odváží Žandu do nemocnice a že to snad bude dobrý. A na otázku co jí je, jestli mi jí dají k telefonu, mi odpověděla, že je mimo, že nevnímá. To si pak jen těžko můžeš říkat, no moje dítě má roztřískanou hlavu, ale vždyť ten kluk za to nemůže. Jsme jen rádi, že nemá žádné následky, s výjimkou jizvy.
Předchozí