Přidat názor k článku Jirka a my - můj vlastní příběh

Plně souhlasím s Mili (maminkou 4 kluku a 1 holcicky).Nam nas 6 tydenni prvorozene dite zemrelo pred dvemi mesici a take je mi velmi lito, ze od te doby, co zemrel, se uz o nem nemluvi, pouze, kdyz ja nekde neco zminim. Predtim byl takovy zajem...Usuzuju to take z toho, ze si ostatni mysli, ze by me to ranilo, ale me spis zranuje to, ze se dela, jakoby tu vubec nebyl a on tu s nami byl 9 mesicu v brisku a 1,5mesice pote.
Ale kazda maminka je jina, ty, ktere se o tom nechteji bavit, tak na internetu nepotkavam, bo nemaji potrebu vyhledat o nasich milovanych andeliccich diskuzi. Ale zarazilo me, ze jsem na internetu narazila na spoustu maminek (1.zarazeni, ze jich je tolik), ktere se o tom chteji bavit(2.zarazeni, myslela jsem, ze takova jsem jen ja:) Tak su za to rada.
Jinak se plne podepisuji pod prispevek Mili. Kazda tu bolest nese, jak nejlip umi a leky na ni jsou ruzne, pro me je tim lekem o mem andilkovi mluvit.