mila Martino, moc me mrzi, ze jsi prisla o holcicku, muselo a asi stale musi byt velmi tezke rozdelit svou pozornost mezi tu radost z holciky, ktera prezila a mezi tu silenou bolest z toho, ze te druhe se to bohuzel nepodarilo, preji hodne sily a odvahy do kazdeho dalsiho dne, casem to trochu preboli, ale jizva zustane navzdy a tvoje holcicka mozna bude stale "hledat" svoji sestru ac podvedome...
ja vloni prisla o mimi "jen" ve 23tt a netusim a nikdy se nedozvim, jak moje dcera vypadala a jaka by byla, pak jeste jednou v 10tt, ale zivot jde dal a ted doufam, ze novy zivot, ktery nosim pod srdcem ma byt hodne dlouhy a radostny...a ze budu mit moznost ho sdilet...
jeste jednou hodne sily !!!
Předchozí