Byl jsem kdysi na konfreneci, kdy paní, šéfka institutu britské konzervativní strany (snad ještě jmnenovná lady Tatcherovou) přednášela o situaci žen.
Mj. tam zazněly statistiky, které násobně zvyšují pravděpodobnost kriminálního a asociálního chování u dětí, které byly v denní péči mimo rodinu v kolektivním zařízení do 3. let a u dětí, kde jejich matky v předškolní době byly na plný úvazek. Tam se to lámalo kolem těch 4h denně.
Výchova v rodině totiž osobnost prohlubuje, vytváří (za normálních okolností) pocit nepodmíněné lásky. Ať jsi jaký jsi a ať jsi udělal cokoliv, máš někoho kdo za tebou stojí. Výchova "kolektivem" vede k rivalitě, potřebě bojovat, řešit konkurenční vztahy a z toho plynoucí úzkosti.
Potíž prostě je v tom, že ta indiánka pracovala, ale měla dítě buď na těle, nebo poblíž.
Podle mne matkám příznivé prostředí by bylo pracovní prostředí co nejvíce připomínající domov. Představte si kanceláře a v jedné, dvou místnostech by byly postýlky pro děti vybavené baby-sitterkou. Když je potřeba kojit - žádný problém.
A firemní školka, kde by pravidelně v 10.30 šli děti firmou se podívat na všechny maminky a pak zas dál, třebas až k panu řediteli.
Akorát to firemní prostředí by bylo kultivovanější. A odměna za to? Obecně ženy na všech stupních daleko více šetří náklady než chlapi.
Předchozí