Přidat názor k článku Dvouletí do školky: Nejdou zájmy rodičů proti zájmům dětí?

a její "kontroverzní" srovnání s LDN.
Zase záleží na těch kterých jeslích či školce, ale toto srovnání mi nepřipadá zas až tak nevhodné. Jen se to některým blbě poslouchá

Za sebe bych to rozvinula asi tato:
Dítě, které musela dát máma do jeslí, protože to z mnoha důvodů (ekonomických, sociálních, kariérních - jsou i povolání, kde nelze dlouho chybět, leč je to otázka pohledu, politických...)jinak nešlo, má větší šanci nebýt později sobecké a snažit se postarat o své nemohoucí příbuzné...

Dítě, které musela dát máma do jeslí, protože se oháněla dnes moderními frázemi typu: "mám přece právo se rozvíjet/pracovat/nehnít doma/mít čas pro sebe... Mám právo, mám právo, mám právo...", bude zřejmě i nadále vychováváno v duchu, že má právo, ale nemá zas až tak moc povinností, které by ho v právech omezovaly

Pokud jeho matka trávila čas nákupy, kosmetikou, popř. prací, kterou vykonávat nutně nemusela, nicméně protože měla právo a není její povinností se bezvýhradně starat o haranta a stát se cuchtou s myšlením láčkovce, bude i dítě odmalička vědět, že když se setká se situací dlouhodobě zatěžující jeho právo na všechny ty věci, které jsou v jeho žebříčku hodnot výš než nejbližší lidé, může si bez výčitek svědomí dovolit tuto situaci eliminovat.
Čili, abychom se drželi té LDN - vrznout kohokoli příbuzného do ústavu a jiného zařízení, popř. zbavit se takto postiženého dítěte, nepohodlného zvířete atd.

Nejde o to, že dá máma dítě do jeslí, ale o to, jakou má hodnotovou stupnici, jaká je to rodina, jak bude později to dítě vést a vychovávat..
A bohužel, matky, které strkají děti od velmi útlého věku do kolektivu pouze z důvodu na pár hodin se jich zbavit, aby tak byli "všichni spokojenější", ty bohužel nepovažuji za tu první kategorii, nýbrž za tu druhou, ale i v té LDNce, v posr..plínách budou trvat na tom, že jejich ratolesti jsou vychované báječně...