Přidat názor k článku Dvouletí do školky: Nejdou zájmy rodičů proti zájmům dětí?

Kdybychom neměli v těch jiných problémech tu kliku (požehnání), že jsme měli kde bydlet, tak jsme to museli řešit nějak výrazně dramaticky.

Jako tichá hrozba nad námi visí to, že budeme muset vzít někoho z rodičů do péče domů. Fakt to zatím nechceme dělat, byla by za tím jenom ekonomika a mohu říci, že by to nedělalo dobře ani v případě slušnějších tchýňáků, natož pak v případě mé matky.

Myslím, že k tomu, aby bylo možno doma pečovat o prarodiče je třeba to, aby oni uznali to slovo z místa kde Bůh slaví první svatbu: "Opustí muž otce svého a matku svou a přilne ke své ženě a budou jedno tělo...". Že už nejsou Jedničky.... (Vedle toho v městské péči - byty to je i tak zápřah).

Ale zase - dojde-li k tomu biologicky, tak prostě už budeme mít starší děti schopné pomoci a významnou míru péče jim předat. Pokud by to ovšem vyžadovalo 24x7 tak se bez instituce neobejdeme... I naše babičky byly v LDN/DD a prostě tchánovci se snažili jim maximálně pomoci, dokonce se jedna na čas vrátila, byli tam co nejčastěji (mimo Prahu !!!), ale museli přežít, doplatit zbytek bydlení, podporovali trochu nás i syna...