píšeš, že děti si nemohou vybrat, zda chtějí do jeslí. Ale děti si ani nemohou vybrat, zda chodí do školy! Já jsem dítě, které nikdy nechodilo ani do jeslí, ani do školky (a to jsme se narodila v šedesátých letech). A školu jsem nenáviděla z plna srdce a dodnes ve mně dětský kolektiv vyvolává vzpomínky na traumata ze školy. Myslím, že ale každé dítě je jiné a moje zkušenosti se nedají zobecnit. A ještě mám poznámku k té LDN: já ti přeju, abys nikdy nezažila v péči o blízkého starého člověka tu bezmoc, že už se o nej nezvládáš sama starat. Opravdu bych ti nepřála, aby ti jednou LDN zachraňovala tvé vlastní síly a tvou soudnost, když už nemáš jiné řešení. Protože promiň, ale vůbec nevíš o čem mluvíš, LDN nejsou plné jen lidí, které tam děti "odložily", někdy to může být i jinak.
Předchozí