ViktorieC, naprosto s tebou souhlasím. Staršímu synovi je 2 a půl a do školky nastupuje na podzim. Mladší má teď půl roku. Pokud není spokojená a vyrovnaná matka, děti to vycítí a chovají se podle toho. Někdo k tomu, aby se cítil dobře potřebuje práci, někdo trochu času sám pro sebe, někdo chce více času pro mladšího sourozence (jako já).
A už se já i syn na školku těšíme. Syn na to, jak si bude hrát s dětmi a učit se zpívat a malovat a na spoustu dalšího. A já na to, jak si trošku odpočinu od jeho neustálého brebentění (odpočinu v dobrém slova smyslu, aby to někdo nepochopil, že mě dítě unavuje), jak nebudu muset být pořád ve střehu, jestli se zrovna nesnaží mladšího bráchu zvednout, jak i mladší bude moct chodit třeba na plavání a hlavně na to, jak se na něj budu těšit až budeme po školce zase spolu a já budu pořád svěží s dostatkem energie na jeho rošťákování.
Každé dítě vyzrává jinak a pokud to dítě zvládá, je šťastné, posouvá ho to někam dál, rozhodně není zločin dát ho do školky nebo jeslí před třetím rokem.
Předchozí