Přidat názor k článku Náš příběh o pěstounské péči – 9. díl: Poprvé venku

Z reakcí okolí na adopci bych si nic nedělala, některé jsou tak hloupé, až jsme se jim smály. Navíc my adoptovali v dobách komunismu, nebyly reality show apod, takže jsme byli zdrojem údivu asi celé 3-4 měsíce. Dnes je jiná doba-průsery politiků, reality show, internet - vy budete atrakcí pro okolí jistě mnohem kratší dobu.

Na druhou stranu pokud Anetka během návštěvy u doktora, takhle ordinaci upraví, tak se nelze divit, že se s vámi neloučí s úsměvem, ale s oddychem, že už odcházíte. Sama mám adoptovanou dceru a můžu říct, že by se mi fakt nelíbilo, kdyby mi cizí děcko prohlíželo zuby. Nechat lézt dítě v čekárně po zemi taky není úplně ono, stejně tak v ordinaci pod stůl.