Přidat názor k článku Dvouletí do školky: Nejdou zájmy rodičů proti zájmům dětí?

Situace se bude zlepšovat doopravdy velmi pomalu, ale co je podstatné - už se o tom alespoň mluví a z řad maminek se ozývá nespočet hlasů, které by změnu v dané oblasti k lepšímu přivítaly s radostí. A mluví se o tom čím dál více, přestože neochota nejen z řad většiny zaměstnavatelů (situace je možná o něco lepší u velkých nadnárodních společností) je silně známá, ale to i z řad tuzemských politiků (jestli sami podobným modelem prošli a považují ho za jediný správný nebo jsou naopak natolik "dotčeni" výchovou v oněch jeslích od raného dětství...to netuším) a co je horší, rozhořčené hlasy se ozývají i z "vlastních" řad a to z řad žen, matek, supermatek, které prostě zažitý model vnímají jako jediný správný a dogmaticky si trvají na svém, že kdo jej nedodržuje a brojí proti němu, je prostě špatná matka. Netroufám si říci, kolik z těchto supermatek o dané situaci dokáže přemýšlet v širších souvislostech. Možná odvážně si dovolím tvrdit, že mnohá tato supermatka se pouze a jen bojí skutečnosti, že by náhodou o výsadu dlouhé a slušně placené RD mohla přijít. Nemusela, tvrdím já. Opět a posté - opravdu je to na rozhodnutí jednotlivých "rodinných rad", jak se postaví k situaci raného dětství svých potomků. Jako já bych si nikdy nedovolila kritizovat něčí rozhodnutí pobýt s dětmi co nejdéle to jde doma, očekávám totéž o druhé strany a to jest - že bude tolerovat moje (a jiných) rozhodnutí o tom, že chci při RD pracovat, kdy chci začít a na jak dlouho chci do zaměstnání docházet a kolektivních zařízení tak využívat. Zatímco ovšem vyznavačky dlouhé RD mají zastánce široko okolo, ta druhá strana si své "postavení na slunci" bude muset ještě horko těžko vydobýt a uhájit. Ano, jak uvádíte, změny nastanou, ale nebude to hned a půjde to velmi ztěžka. To už možná i mé děti budou jednou velké natolik, že se už se to konkrétně mé osoby nebude ani týkat:) Kdoví.

Ad. vzdělávání při RD - opět záleží, v jakém kontextu se na věc díváte - pokud se jedná o systematické dovzdělávání v rámci akreditovaných programů MŠMT, které předpokládá vynaložení většího podílu času, organizace, přípravy...to předpokládá velkou podporu rodiny - hlídání anebo finančního zázemí, které dovolí hlídání ev. zaplatit. Což bývá mnohdy kamenem úrazu. Neuvádím ani skutečnost, že každé dítě je jiné a stejně tak, jak se bavíme o připravenosti či nepřipravenosti 2letých dětí na pobyt v jeslích na této diskuzi, se můžeme bavit o tom, jak bude snášet studim matky - odjezdy, přípravu doma aj. Zase věc posouzení každé konkrétní rodiny. O čem ale nepochybuji, je skutečnost, že každá matka si může zajistit minimálně docházku do jazykového kurzu v blízkosti bydliště, návštěvu jednorázových kurzů k oživení odbornosti, e-learningové programy, odběr literatury, sledování novinek na netu aj. Pokud má ovšem opět finanční prostředky k výše zmíněnému, pochopitelně. Touto cestou jdu já, bohužel možnost získání titulu mi to jaksi zcela nenahradí, jiné cesty ovšem bohužel zatím není:)