Přidat názor k článku Náš příběh o pěstounské péči – 9. díl: Poprvé venku

Hned zkraje musím napsat, že na Rodinu moc nechodím, ale Vaše články jsem četla - snad - všechny (pokud poslední byl o tom, jak Anetku zvyklou nespat taháte z postýlky a všichni plačíce ji vezete zpět. U čtení jsem tenkrát brečela).
Máte můj obdiv, přeju Vám moc a moc sil - také na zvládnutí okolí, jenom soudě podle anonymního internetu, to asi není někdy moc veselé. A také zdraví a štěstí, celé Vaší rodině!!

Některé příspěvky mi přijdou jako z jiného světa. Tedy - ze světa NEmatek. Jestliže někdo by nenechal v čekárně doktora lézt dítě, protože mu to přijde nehygienické... Co to je? (jen tak mimochodem, u našeho dětského s v čekárně zouvá) Vždyť musí (nebo ne????) snad být jasné, že pokud si přivezete děťátko z DD, DRUHÝ den s ním někam jdete, že ho ASI nestihnete vychovat.

Promiňte, ale byla jsem znechucena některými názory, odsudky (existuje takové slovo?), nepochopením...