mateří-douško, chtěla bych se touto cestou také poklonit tobě a všem ostatním, kteří dáváte domov dětem, které neměly to štěstí...
jen se teď asi zeptám jako blbec, a omlouvám se předem - všechny děti, které vyrůstají v ústavní péči (od narození nebo od útlého věku), trpí deprivací? všechny mají její projevy, jaké jsou popisované u anetky v předchozím díle článku? to je hrozné, smutné!
pokud ne všechny děti, tak proč některé ano, některé ne? a pokud se nedostanou do rodiny a v ústavu vyrůstají až do dospělosti, jak je to s jejich psychikou dále?
a prosím autorku, mohla bys popsat vaše setkání s anetkou po těch čtrnácti dnech, kdy jste ji museli zase vrátit? jaké to bylo, pamatovala si vás anetka?