Přidat názor k článku Monitor dechu budeme používat dál

Byla jsem svědkem události, kdy miminko v kočárku přestalo dýchat, matka ho vzala a třásla jím, mimi jak hadrová panenka, pomalu fialové, volala "pomoct, pomoct!". Bylo to na kolečkiádě, takže lidí a matek tam bylo dost, ale nikoho nenapadlo dát umělé dýchání nebo to nikdo neuměl (!). Mimi se nakonec nadechlo, všem spadl kámen ze srdce, přijela záchranka a odvezla si mamku i s mimíkem do nemocnice. Jen mi připadá, že to dítě pak bylo víc než vynecháváním dechu ohrožené syndromem třeseného dítěte...

My jsme monitor měli u prvního, který spal první měsíce v postýlce, jednou v noci spustil, ale ňuchla jsem do kluka a dýchal dál, tatínka to ani nevzbudilo, už byl zvyklý z těch planých poplachů, kdy jsme to zapomínali vypnout. Měli jsme ho půjčený, jinak bych ho nekupovala. Druhé dítko spí od narození s námi, přes den je u mě v náruči, v nosítku nebo na zemi na dece vesměs pořád na očích. Děti mám zdravé a toho syndromu se nebojím, ale souhlasím, že pro úzkostlivé matky nebo nedonošené a jinak rizikové děti je to dobrá věc. Já bych to nevyužila ani tak, prostě nedokážu odkládat dítě do postýlky a kočárku, patří ke mně .