Věta - "Pořídit miminku monitor dechu je to nejmenší, co pro nej můžeme udělat..." je veliká pravda.
Našemu prvorozenému bude brzo rok a stále jsem se ještě neodhodlala monitor zabalit. Dodává mi klid a zajímalo by mě, jestli ho bude mít chlapeček do první třídy nebo do maturity
K pořízení monitoru mě vedly (kromě jiného) dva příbehy z mého blízkého okolí.
1. kamarádčin syn, který prodělal ve 4 měsících velmi ošklivý zánět průdušek a byl chvíli i zaintubovaný v nemocnici - než se přišlo na to, jak vážné to je, několikrát mu vypadl dech a vždycky měl štěstí, že u toho jeho máma byla (ta už pak raději ani nespala)
2. syn jiné kamarádky, kterému vypadl dech kolem 3 měsíce věku a nemohli ho "nahodit" skoro minutu. Nejdelší minuta v životě kamarádky...
Protože monitor pípne a spustí se až po 20 vteřinách, je ta minuta už poměrně dost dlouhá doba. Bez monitoru by kmarádka byla bez jedináčka...
Nám se monitor zapnul několikrát především v prvních dvou měsících - v noci. Těžko říct, čím to bylo. U těch "lehčích" apnoe jde o to, že když monitor začne pípat, dítě to vzbudí, lekne se a nahodí se samo...
Může být - už skoro 9 měsíců se totiž monitor sám od sebe nezapnul, vyjma cca tří událostí, kdy kluk cestoval po postýlce a "slezl" z desek.
Z čehož usuzuji, že to loni v létě k něčemu přece jenom bylo...
Takže za mně - fungl nový monitor i s chůvičkou a noční lampičkou byla jedna z nejlepších investic v životě a pro život!