Přidat názor k článku Náš příběh o pěstounské péči – 9. díl: Poprvé venku

Mio, myslím, že není třeba reagovat takto upjatě. Ano, taky nerozumím tomu, proč někoho tak zaráží, že se dítě plazí v čekárně po zemi (a to se v té naší nezouváme). Snad nikdo taky netvrdí, že po prvním dni mají být dítě a matka sehrané, času působit na dítě byl minimální. Spíš mi přijde, že někoho mohlo zarážet, jak odevzdaně v článku působilo "řádění" Anetky v čekárně. Je to o stylu, jakým jakým je článek napsaný, někomu hold nesedne. Ne že bych té nadsázce nerozuměla, ale moc jí nemusím. Nemusím ten postoj "já chudák matka", dítě si dělá co chce. Jasně, i se mnou moje děti mávají, a to jsou mé biologické. Nemyslím si, že by se Mateří-douška nesnažila v té čekárně Anetku usměrnit, vždyť i kdybys ty šla s cizím dítětem i z DD něco vyřizovat, taky bys ho prostě musela trochu korigovat. Rozdíl je v tom, že pokud se něco nevydaří s cizím dítětem, moc škody to většinou nenatropí. Podud by reagovala neadekvátně Mateří-douška, mělo by to asi následky. Přeju její rodině hodně trpělivosti a pochopení.