Přidat názor k článku Monitor dechu budeme používat dál

Zpochybňovat nechceš, ale zpochybňuješ

Ne, vážně, skutečnost bude taková, že je to zřejmě jen náhoda, ale právě to mě vedlo ke koupi monitoru. Náhoda je totiž blbec!

1. příhoda kamarádčin 4-5timěsíční syn (březen 2007) - dlouhé výpadky dechu během virózy, nakonec hospitalizace, těžký zánět průdušek...

2. kamarádčin 3-4měsíční syn (únor 2008) - z ničeho nic, bez jakékoli příčiny, neměl ani rýmu. Běhala s ním po celém baráku, nikdo nedokázal hnout prstem, kluk modrý, bez dechu... až ho jedna z přítomných dam vzala za nohy a plácla do zad... Celé to trvalo půldruhé minuty..

3. můj syn - několikrát spustil monitor během prvních 2 měsíců. Nejprve jen lehce pípne, což mě vždy probralo a nebylo třeba čekat na poplach. Syna se stačilo dotknout - lehce zatřást, zachrochtal, nádech a pokračoval ve spánku...

Ok, jsem blbá, že jsem ho nenechala déle než těch 20 vteřin. Mohla jsem zaexperimentovat a uzavírat sázky, za jak dlouho se nadechne sám...